2004 - Rok Letadla...

Zahájení nového koncertního roku proběhlo hraním v Praze v divadle Akcent, kam si nás pozvala Martina Trchová. Rok 2004 byl příjemným pokračováním koncertní činnosti, v létě jsme objeli několik větších festivalů, např. Za vodou, Prázdniny v Telči, Zahrada, vyzkoušeli si hraní ve vazební věznici v Ostravě, okusili klubovou atmosféru a ujistili se, že nám svědčí a že ji máme snad raději než velká podia. Nechali jsme si vyrobit své první A2 plakáty a oblepovali jimi všechny vsetínské plakátovací plochy, naše siluety z nich zvaly na pravidelné večery do domu kultury. Mlhavě se nám ve sladkých snech začaly rýsovat kontury desky. K nejsilnějším zážitkům z roku 2004 jistojistě patří hraní pro Klub Čechů a Slováků v Madridu ve Španělsku. Byl to náš první koncert, na který jsme letěli, měli za naši muziku dobře zaplaceno, a byl to náš vůbec první koncert pro cizince. Člověk se pachtí s texty a pak mu na koncertě nikdo nerozumí… Byla to dobrá zkušenost. Španělé v sále se usmívali stejně jako Češi a Slováci, nebylo moc poznat, kdo je kdo. Z dalších povedených hraní jistě stojí za zmínku koncert ve sklepním klubu v Telči, kde jsme v totálně narvaném klubu s Lucií Redlovou vypotili kýble potu a v publiku seděl dokonce Glen Hansard. Jeho koncert na Telčském nádvoří zámku byl pro mne nejsilnějším zážitkem roku 2004, ještě nikdy jsem tam neviděl posluchače aplaudovat vstoje. Obrovský zdroj inspirace ohledvá dynamiky a myslím si, že mě to tehdy docela ovlivnilo. Tedy, rozhodně si takové ovlivnění přeji. No a v neposlední řadě byl velmi příjemným koncertem náš recitál na festivalu MAF ve Spálově. Poprvé jsem tam tehdá slyšel kapelu Květy, Martin Evžen Kyšperský si ode mne dokonce půjčil kytaru na svůj koncert, neboť se mu cestou z té jeho odlepila kobylka. Moje Takamina dodnes vzpomíná na jeho prsty a alternativní skladby jako například Smažení II.