Vsetínský písničkář Honza Žamboch působí na vlnách českého folku jako nečekané zjevení z čistého nebe. Po několika letech v ústraní se v dubnu roku 2002 vrátil na folková pódia s novým projektem nazvaným Žamboši, ve kterém s ním zpívá jeho manželka Stáňa Žambochová. Už o dva měsíce později se jejich Pravda o múzách stává jednou ze stěžejních písní sampleru Zahrada písničkářů 2002, který vydalo brněnské vydavatelství Indies records. V tutéž dobu se hudební kritikové i kolegové písničkáři začali zajímat o mladého vsetínského lesníka, kterého provází pověst velmi schopného kytaristy. Písně Žambochů nelze zařadit striktně do škatulky folk, dalo by se spíše hovořit o folk-jazzu.

V roce 2002 si Žamboši zahráli na mnoha letních festivalech (z těch věhlasných namátkou ještě jednou Zahrada, Folková růže, Valašský nákyp, Prázdniny v Telči a další). Psali o nich uznávaní publicisté (Jiří moravský Brabec, Tomáš Hrubý či Vladimír Konopas). S nástupem klubové sezóny v září se situace změnila a Žamboši se stali vyhledávanými hosty svých zavedenějších kolegů. Do svého pravidelného programu si je pozval brněnský písničkář Ivo Cicvárek a také hvězdička Martina Trchová. O jejich recitály začal vzrůstat zájem ze strany diváků i pořadatelů, postupně stanuli na pódiích též jako předskokani Petra Sedláčka, skupiny Jablkoň či Pavla Žalmana Lohonky. Dělili se o večery s Radůzou, Petrem Sedláčkem, Pepou Streichlem, pokřtili CD skupině Hrachokout

V roce 2003 se Žamboši opřeli do soutěžení o poznání silněji. Účastnili se pouze konkurzu Zahrady pro písničkáře a dvojice a podařilo se jim vyhrát. V diváckém hlasování na festivalu Zahrada získali nejvíce hlasů, což jim přineslo zisk Krtečka v kategorii písničkářů a dvojic. Tento nečekaný úspěch sebou přinesl pozvání na téměř desítku zajímavých akcí, mj. na Horácký džbánek. Ve stejném měsíci Žamboši natočili v České televizi dvě ze svých písní pro pořad Aport. Od září 2003 provozovali ve vsetínském Domě kultury vlastní klubový pořad s názvem Folkování pod Žamboškou, kam se dostali nejen hosté zvučných jmen (Pepa Streichl, AG FLEK, Slávek Janoušek, Eva Henychová), ale i zástupci z řad mladých kolegů (Žofie Kabelková, Petr Sedláček, Ivo Cicvárek a OKO a další).

Rok 2004 přinesl zcela nové výzvy. Začalo se uvažovat o desce, zvýšil se počet a délka rozhovorů v rádiích. Tištěná média přinesla několik celostránkových medailonů a představila tím Žambochy širší veřejnosti. Vystoupení na festivalu Za vodou přineslo mnoho nových nadšených fanoušků, Honza napsal několik nových písní. Žamboši poprvé vystoupili ve vazební věznici s koncertním programem pro vězně, a také poprvé letěli letadlem, když cestovali na svůj zahraniční koncert do Madridu, kam je pozval místní Klub Čechů a Slováků. Koncem února 2005 shlédl Žamboší webové stránky 10000. návštěvník.

Na začátku roku 2006 se Žamboši uchýlili do zlínského nahrávacího studia "V" a pod dohledem hudebního režiséra Lukáše Španihela a zvukových mistrů Ivo Viktorina a Petra Vavříka se jim za pomocí hostů podařilo zaznamenat patnáct písní, které posléze 1. dubna vydalo vydavatelství Indies Scope Records pod názvem To se to hraje... Na nahrávce se kromě Žambochů podíleli: Jan Noha – bicí (Jarret, Noha band), Petr Surý – kontrabas (Druhá tráva, Teagrass), Petr Vavřík – baskytara (Buty, Laputa), Lucie Redlová – mandolina, zpěv (Docuku), Michal Žáček – příčná flétna, saxofony (Buty, Gizd-Q, Petr Lipa band), Ivo Cicvárek – piano (OKO, Panoptikum), Pavel Hloušek – baskytara (Šantré) a Stanislav Hladík – el. kytara. Díky nim je zvuk desky bohatý a každá píseň má svou atmosféru vystavěnou do posledního detailu. K výslednému estetickému dojmu příznivě přispívá fakt, že deska vychází balená v digipacku s reprodukcí obrazu Františka Segrada na titulní straně. Album bylo představeno Českou televizí v hudebním pořadu Na moll.

Album To se to hraje... sklidilo pozitivní ohlasy mezi hudebními kritiky (Jiří Černý, Vladimír Vlasák, Milan Tesař, Jiří moravský Brabec a další), ale především u posluchačů. Překvapila především píseň Krátká paměť, popisující mrazivě neotřelým způsobem vzpomínky na babičku vězněnou v Terezíně. Díky dlouho očekávanému debutu přibyly také další nabídky k hraní a Žamboši v roce 2006 odehráli (čtyři roky od začátku své existence) svůj 200. recitál. Návštěvnost internetových stránek prudce stoupla a podzim roku 2006 zastihl na stránkách www.zambosi.cz návštěvníka s pořadovým číslem 34000, přičemž díky existenci Žambošího profilu v komunitním systému MySpace přibylo výrazné množství zahraničních fanoušků.

V roce 2007 ocenila Akademie populární hudby album To se to hraje... cenou Anděl 2006 v kategorii folk&country. Žamboši tak dosáhli na nejvyšší českou hudební metu a zároveň se zařadili k předchozím držitelům této ceny, kterými jsou mj. Jaromír Nohavica, Zuzana Navarová, Karel Plíhal, Radůza či Robert Křesťan.

V červenci roku 2008 se ze zpěvačky Stáni Brahové stala prostým vyslovením dvojitého "ANO" Stáňa Žambochová.