- 2.5.2025 - Valašské Meziříčí
Žamboši & Lubica Christophory v Tucan CAFÉ
vzkazy
Kniha vašich návštěv, připomínek, kritik a pochval, dotazů, zkrátka čehokoli, oč vám v souvislosti s námi půjde. Jen vás prosíme, nenabízejte nám žádné modré neprací prášky, ani jiné produkty tohoto typu. Slušnost v rámci možností a momentálního rozpoložení vašich duší je velmi vítána...
59. 04. 02. 2011 09:19
Toš jsme se byli na toho Kubu v Kroměřížu podívat, skoro vyprodaný sál řekl bych přes 200 lidu. Doopravdy folkař, šůmen jak Brno, průpovídky v češtině jak od Vlasty v nejlepší formě. Písniček vypálil mraky "my co jsme měli na základce ruštinu" jsme poslouchali kytaru, intonaci, občas odchytli v textu bjůtyfl a bylo to celý nádherný až bych řekl beautiful. Když se ptal co na přídavek paní chtěla Bobule a ty nedal, prej bylo filmove hudby za koncert dost, tak aspon rychlou, tak dal rychlou. Díky za typ :-)
Inu James je talent jak sviňa, kromě velkého hlasu a smyslu pro rytmus je i velice skromný chlap. Mám ho moc rád. Tak doufám, že jste ho podpořili a koupili si jeho novou desku...:-)
58. 03. 02. 2011 20:31
Ahoj Honzo, tak Joea beru také určitě, na Spam nevím jestli si troufnu rytmicky, miluju tvůj dupák v podchodu, který mě udržuje bdělého za volantem, moc bych rád tchýnin, ale ten si stejně v životě nezapamatuju :-) díky že na nás myslíš!
Ok, šecko bude. Kromě oakordování písní mám v hlavě i podobu nějakých videjí, začínám na tom makat. Díky za tvůj zájem. A klidně se stav někdy po koncertě, můžeme na toto téma prohodit pár vět.
57. 01. 02. 2011 12:53
Ahoj vespolek, škoda, že nemáte ke stažení u textů písniček i akordy. On by to stejně nikdo nezahrál a zazpíval jako vy, ale ušetřilo by to čas hledání, aby mohly vaše písně u ohníčků zlidovět :-)
Ahoj Romane, na kterých bych měl zapracovat? Už mám zadání ze Slovenska pro Spam a Joea. Co dalšího pro tebe? Zájem mě nesmírně těší a snažím se vycházet vstříc konkrétním požadavkům. Jak to různě přelaďuju, musím ty hmaty různě zakreslovat a kolikrát mě na odvození názvu nestačí kapacita mozku. Napiš kterou a já se do toho pustím. (U starších písniček z desky To se to hraje jsou akordy ke stažení všude)
56. 31. 01. 2011 18:38
Stránky asi neumožňují vložit odkaz na tu recenzi. Najdete ji na stránce Proglasu. Název je 3B -Bongo BonBoniéra očima dětí. PS: U Žambochů vyzdvižení BICÍ!
Děkuji Ondro,hraji dětsky,proto se to dětem líbí a tak je to správně!
55. 31. 01. 2011 18:28
Nová recenze na BongoBonbonieru od těch nejpovolanějších - dětí.
Ondro děkujeme za upozornění, už jsem článek vlepil na fb. Moc nás těší!
54. 29. 01. 2011 14:56
Neni nespravedlive, ze jen kvuli takove prkotine, ze Zambosi loni nevydali desku nedostanou dalsiho Andela? Budete treba nejakyho predavat, treba strejdovi Xindlovi? Nase Petruska se ptala, kde se narodili deda Uhlir, deda Sverak a deda Suchý to se dalo vyguglovat, ze v Praze a Plzni, ale kdyz maji sedivy vlasy tak se pta, proc si deda Ozzy Osborne barvi cerny vlasy? - jak se tak pohybujete v tym subyznise, nemohli byste se ho nekdy zeptat? Strejda Zambosek je u nasich deti i pres svuj preliv stale strejda a ne deda :-))
Já su tak rád, že su strejda a ne děda, když už je děda Jura...:-) Ohledvá Ozzyho zatím nic, ale hned zítra zavolám Dejdarovi, ten se s ním prý zná. A s andílkama už Petře raději nestraš... Ať si té "slávy" užijí jiní.
52. 27. 01. 2011 16:43
Promiňte, ale mám neblahý pocit, že mne někdo pochopil špatně. Byl to čistě můj náhled na věc a tím se nesnažím říct, že ostatní hudební žánry jsou špatné a už vůbec ne podřadné. Já také neposlouchám výhradně folk, ba naopak i písně rockového či punkového žánru. Jen jsem se snažila nastínit, že folková hudba (zvláště ta Vaše) mi přirostla k srdci ze všech nejvíc. Také tady vícekrát padlo, že "jet s davem" je lehké. Když mi bylo tak kolem 12ti let, připadala jsem odlišná od ostatních víc, než je zdrávo. Rozhodla jsem se tedy podlehnout davům, aby se na mne konečně ostatní nedívali skrz prsty. Postupem času jsem si začala připadat strašně "in", ale přitom jsem se nemohla zbavit pocitu, že jsem zradila sama sebe. Nyní je mi 14 let a jsem tam kde jsem skončila. Nedokážu podlehnout davům a místo abych venku skotačila s partou děcek se věnuji četbě Exupéryho děl. Vím, že uzavírání se do sebe také není nejlepší, ale když při mě nestojí spřízněná duše, pak je to těžší.
Míšo, vzpomínám si na sebe, když mi bylo těch čtrnáct, cítil jsem se taky dost sám a divný. Vzpomínám si, jak mi byla ta maska, kterou jsem na sebe občas bral, abych zapadl, odporná. Našel jsem ale přátele, podobně uvažující a to mi pomohlo. Přeju ti, abys je taky našla, přátelé jsou naši andělé.
Milá Michaelo,každý má svoji cestu k poznání a za sebe mohu jen napsat,že některé jsou mi bližší a jiné vzdálenější a některé nepřijatelné.JDI SI PO SVÉ CESTĚ,kterou považuji za blízkou a věřím,že tě povede správným směrem,přestože jsi skoro na začátku.
51. 26. 01. 2011 12:04
Docela mne zaujal příspěvek Michaely. V zásadě s ním souhlasím, nicméně nevidím důvod proč se jakýmkoli způsobem stydět za to, že někdo poslouchá hudbu, která má nápad a není v žádném případě jen takové to popové klišé, které nám do hlav hustí rádia a televize horem dolem až z toho bolí uši. Osobně hraji v punkové kapele (pochopitelně pouze lokálního významu), ale všichni z mého okolí ví, že za nejlepší kapelu u nás v ČR považuji právě Vás. Michale bych jen chtěl vzkázat, že jít s davem je sice snadné, ale vlastní názor by měl být pro každého mnohem důležitější. No a teď bych chtěl přidat ještě věcný dotaz. Neuvažujete o výrobě nějakých triček s logem vaší kapely? O jedno bych měl rozhodně zájem :)
Vojto, díky za příspěvek k diskusi. Myslím si, že to, jak hudbu vnímáme je dost formováno vkusem. Každému se líbí něco jiného. Jemným dívkám punk vonět nemusí, stejně tak folk se může zdát ostřejším povahám trapný. To je normální. Pro mne je mnohem důležitější, zda lidé hledají, zda dávají šanci i hudbě, která je třeba na první poslech nezaujme, nebo odpudí. Většina lidí je spíše povrchní, nehledající, nemající chuť dát něčemu šanci. Vymlouváme se na nedostatek času a náš vkus je křiven televizí a rádii, je nám podsouván názor, co je správné a dobré. Co se nám má líbit. Je to neustálý pomalý tlak, ze kterého se nelze vymanit. Proč by někdo měl proboha aktivně hudbu hledat, když zapne televizi a rádio a selektory mu to správné pěkně nasypou? Jsme formováni, jsme vychováváni k pasivní účasti a poslušnosti. Proto si nesmírně vážím všech, kteří vypnou televizi, přijdou na koncert, hledají po internetu tu svou hudbu, dávají šanci a mají respekt před umem, bez ohledu na žánr. V tomto smyslu skutečně až tak nezáleží na projevu, je li divočejší, svobodný a nespoutaný, dám mu šanci, pokusím se pustit k sobě to poselství v hudbě a textu. Třeba ke mě dojde. Proto přeji všem hledačům včetně sebe, buďme hlavy otevřené.
Co se týká triček, budou krásné, asi v nich budeme i chvíli spávat...:-)
Ó Vojto jestli skutečně existuješ a nenapsali jsme si to sami,křičím Haleluja...Myslím,že Tvůj názor je zdravý a moc děkuji a to je pro mne nejdůležitější a přeji,aby se zdravá mysl odrážela i v Tvém životě a nakonec i v hudbě...
Ahoj Vojtěchu, trefil jsi hřebíček na hlavičku. Trička s fotografií Žambochů a nesmrtelným nápisem navrch jdou do výroby příští týden! Můžeš se tedy těšit a pomalu si rozmyslet, jakou velikost si budeš chtít objednat a v kolika kusech :-)
49. 22. 01. 2011 17:52
Ahoj, když tu čtu že je James Harries dost dobrej, aby si mohl zahrát se Žambochama, asi bysme na něj měli 3.února v Kroměřížu zajít. Už tam je zamluveny podle netu 40listku. Na takovyho národa není našinec zvyklej :-) Všude se človek dočte, že Folk žije, jenom tani není napsáno, že "na kapačkách" :-(
Jamese máme moc rádi, je to folkař každým coulem! Určitě si ho nenech ujít. A ohledvá kapaček snad jen, aby nám do žil proudilo něco výživného a ne žádné sračky.
Milý Petře,je to samozřejmě nadsázka,tedy co se týče koncertu s Jamesem.Ovšem ohledně živého" folku,skutečně si to myslím,jde jen o to neuzavírat se do úzkých škatulek z těch pak leze jen naše omezenost...
48. 19. 01. 2011 16:44
Máte úžasnou hudbu. Hodně krát jsem se při ní pokoušela učit, ale vždy jsem odpoutala pozornost od řádků z učebnic a čím dál hlouběji jsem se zaposlouchávala do Vašich procítěných textů. Ve škole o tom nemluvím, protože by na mě padlo milion poznámek o tom, jaký jsem exot a že jediná hudba co se dá poslouchat je metal a rock. Osobně se mi zdá pošetilé, když osoba, které se obecně říká "zpěvák", sebou mlátí na pódiu a vyluzuje ze sebe jakési paskvily, které pomlau připomínají proces zvracení. Vaše kouzelná folková hudba má hodně do sebe a je nesrovnatelná s "hudbou" o které jsem se zmiňovala před chvílí. Mějte se moc pěkně a přeji Vám hodně úspěchů do Nového roku. S pozdravem Michaela (:
Michaelo, tak přívětivá slova a navíc veřejně sdělená od mladého člověka, jako Vy, vyžadují odvahu, proto máte můj obdiv!
Když mi bylo kolem patnácti, mé vrstevnice se hlásily k metalu. Všechny „ve stejné koleji“ a tak to tedy bylo v pořádku. (Patřit k jednotě je strhující.) Jiné obdivovaly folkové písničkaření. Tvořily si své skupinky ale každý se k nim mohl kdykoli přidat s kytarou i bez - kytary - a zazpívat si. (Zde vítězily sladké pocity sebe objevení a sebe uplatnění i uznání.) Jedna dívčina se ale přiznala, že poslouchá obojí stejně ráda, což už nebylo úplně v pořádku, protože trvale vysvětlovala oběma stranám, že to jde a svět je barevný. Ta pak v džínové vestičce se cvočky a nápisy metalových kapel na místě přezpívala pár písní od bratrů Nedvědů. (Člověk zjistil, že pro něj existuje i jiná možnost, než jen slepě následovat skupinu. Tedy možnost rozhlížet se a vybírat si a třeba i změnit názor. To je odvážné.) A pak byla ještě jedna, opravdu světlá výjimka, která navzdory zarputilosti metalovému proudu obhajovala a libovala si v písních divadla Semafor, tvorbě Jiřího Šlitra a Jiřího Suchého. Byla do očí/uší bijící výjimkou, kterou si může dovolit být jedině člověk vnitřně silný, člověk, který rozhodně chce být sám sebou. Přitom ale ani ona nezůstala nikdy úplně sama, protože se k ní mohly uchýlit „duše nevyhraněné“, což i rády dělaly... (Zde člověk zakusí rebelii, revoltu, odboj a na jeho stranu se přidá jen několik málo lidí. Věřím ale také, že mezi těmi několika málo může vzniknout přátelství až slastně spiklenecké.) Do které z těch skupin patřit? I kdyby mě někdo nutil, a tím spíš, vyberu si dle svého vlastního vkusu.
(Nahlédnu-li na současné dění úsměvně, tak mlácení a zvracení na podiu jsou opravdu nezapomenutelný sportovně-metabolický výkon. Souhlasím.)
Prosím ale žádné pětky a k učení raději hudbu bez hlasů, nezpívanou a Žambochy až ke kávě a odpočinku. To není moje dobrá rada, to je alibismus, protože bych nerada hostila Vaše ctěné a po vysvědčení rozzuřené rodiče:-)
S přáním úspěšného objevování, Stáňa
Drahá Mišo,stůj si za svým,přestože svíjení nebo zvracení,ještě nemusí být znakem nemoci.Ovšem nade vše si cením a vážím lidí,kteří nejdou s davem!