vzkazy

89.   22. 06. 2011 14:04

Honzo , ve Střelicích skvělý , dlouho jsem se tak nepobavila. :-)

88.   21. 06. 2011 07:12

Tuším, že autor posledního vzkazu seděl vedle mě a musím mu dát za pravdu - frekvenci úderů srdce dívky, která mu byla "poblíž", udávaly vaše písně ... to bylo zcela zřejmé ...

87.   20. 06. 2011 12:15

Děkujeme za včerejší koncert v Hradci Králové v Hudebním Klubu č.p.4. Ještě dlouho mi bude znít Vaše hudba v uších a pod zavřenými víčky vídat rozzářené oči mé Milé. Někdy navidě(slyše)nou. Petr

86.   14. 06. 2011 13:59

Honzo, pokud to neni tajne, nemohl bys tady nekde nastinit, jake pouzivas krabicky a jak vubec technicky je ta kytara snimana (diky cemu napr, zni ty perkuse - piezo na to nestaci)? Jen tak pro inspiraci. Diky!

85.   01. 06. 2011 14:03

Při pročítání textu písně Bezpečné reggae jsem zjistil, že by vás měli zaměstnat jako vizionáře a analytika někde na Wall streat. S tou Sazkou jste to fakt odhadli dobře...=)

84.   23. 05. 2011 10:19

Ahojky, tak se nějak množí narážky na Honzovu obživu muzikou... ;-) No, určitě vše má své pro a proti, výhody i nevýhody, každá cesta má své obtíže a trny. Ať už vyčerpávající skloubení a stíhání regulérního zaměstnání s cestováním na koncerty a únavnými nočními návraty, s dostatečným cvičením, hledáním a nasáváním nové inspirace, radost z té volné a v podstatě nespoutané muziky i myšlenek, jak tryskají z duše, hledáním času na promyšlení, nacvičení a peněz na natáčení cédéček... A na druhou stranu možnost věnovat se téměř cele muzice, ale také zvažovat, kdy a kde hrát s ohledem na větší ekonomické závislosti na návštěvnosti koncertů, prodeji cédéček, dostatku nových témat, nápadů i tvořených písniček, přízni hudebních vydavatelů, prodejců, ... No jo, ani jedna cesta není lehká a rozhodnutí asi ještě těžší :-( Každopádně držím palce při jakýchkoliv aktivitách a přeju, ať Žamboši zůstávají vždy sví a s radostí a dobrými písničkami :-) Btw. safra, absťák po žamboších písničkách nějak narůstá! :-D

83.   20. 05. 2011 09:02

Ahoj, doufam ze jste na rozdil ode mně stihli včerejší koncert. ... a to jsem se v pondělí rozhodoval jestli si zajet do Vsetina nebo do Zlina. Ještě že mám doma nějaké konzervy, i když si je ani nedávám, když mi naskakují žíly pod hrudní kostí tak nějak samy od sebe. Tak příště, zase slibuju jak Olina :-(

82.   19. 05. 2011 20:31

Moc držím palce. Jak dlouho ještě vydržíš se živit "poctivou prací" a kdy skočíš do toho rizika se natvrdo živit svojí muzikou? Jak tak fandím a z povzdálí sleduju, "dávám bolševikovi rok .... " :-)

81.   20. 04. 2011 14:25

Otevřela jsem náhodou vaše stránky právě dnes a včas, abych mohla nedočkavě hltat čerstvá slova a ještě teplé příběhy slovenských čajoven, hor a horalů, benzínek a barů.. usmívám se a je mi fajn, protože i vám tam bylo fajn :-) Je supr mít zprávy přímo od zdroje skoro on-line ;-) Díky a těším se na další příběhy psané nebo lépe zpívané a hrané :-) Ať žije Slovenskooooooooo a Žambošííí trio, juch juch :-))

80.   08. 04. 2011 20:40

Zmínka o textech mě přiměla vyhledat si text Dřevorubecké... :-) Tajemství typu kozodojova chřtánu a černozelených krýglů už mi bylo poodhaleno (díky tomu, že Honza občas na některém koncertě něco o hrávaných písničkách prozradí), ale připomnělo mi to jiná dvé slovní spojení, která mi zůstávala z poslechu záhadou. A vida, text trošičku odkryl roušku tajemství :-) Ale třeba nad tím sv. Šimonem mě vůbec nenapadlo se zamyslet :-) Souhlasím s názorem, že je na obou CD na dlouho co objevovat... Já už je slyšela snad tisíckrát, texty s obdivem četla snad padesátkrát a stále odhaluji nové a nové věci, náměty k zamyšlení a souvislosti, aniž bych písničky nějak cíleně pitvala. Vždy mě nějak trošku jinak osloví. Prostě ta poetika žamboších písniček je snad nevyčerpatelná, díky za to, že takové jsou! To se prostě neohraje, jen zakusuje hlouběji a hlouběji do mysli i do srdce :-) Souhlasím i s tím, že určitá část kouzla těch písniček je i v tom, že dávají dostatečný prostor představivosti. To jsem si taky uvědomila, když jsem přemýšlela, co mají společného mé oblíbené písničky mých oblíbených interpretů - tohle byl jeden z těch společných rysů :-) Jeden z důvodů, proč tyhle písničky miluju :-) A asi taky jeden z důvodů, proč folk může být tak "trvanlivý" - protože není tak pomíjivý jako to, co se servíruje ve většině médií, kde to jde pro peníze a ne od srdce k srdcím :-) Díky za ta pohlazení, veselá i melancholická, jak už to tak bývá :-) Díky za tu energii, ta je vždy povzbuzující :-) Mimochodem - po zemětřesení v Japonsku jsem si uvědomila, jak je Bezpečné reggae najednou zase děsivě aktuální (a vlastně stále, katastrofy se liší jen svou velikostí, naší rozlišovací schopností a vzdáleností). Je to snad jedna z asi dvou žamboších písniček, u kterých se většinou zastydím...