Divočina

 

Stojíme v polích a nikdo v koloně neví v čem to zas vězí

Za okny v řepce bloudí šílenej srnec, hledá exit

A v jednom okamžiku

Se jeho duše v křiku

Dotkne tvý

 

Co je to se mnou

A kde to jsem

Proč běhám v kruhu

A ztrácím se

 

Nikdo si nevšim, že v autě místo tebe najednou sedí plachý zvíře

Co hledá únik z pasti, čichá k prasklinám a každý škvíře

Že v jednom okamžiku

Se tvoje duše v křiku

Promění

 

Co je to se mnou

A kde to jsem

Proč bydlím v pruzích

A ztrácím se

 

Po kontaktu s divočinou se lidem může stát zřejmě cokoli

Zelená vlna hlásí pozor, na 35 kilometru ve směru na Prahu řidič opustil vozidlo a odešel do polí

V jednom okamžiku

Si jedna duše v křiku

Vzpomněla

 

Co je to se mnou

A kde to jsem

Proč žiju v pruzích

A ztrácím se

Co je to s náma

A kde to jsme

Bydlíme v pruzích

A ztrácíme