2002 - Rok Začátku...

Naše jméno „Žamboši“ tehdy poprvé zaznělo z úst největšího textaře a spíkra na světě - Jiřího moravského Brabce a už nám zůstalo. Dne 20.4.2002 se začala psát žamboší historie, to když jsme poprvé hráli, společně jen ve dvou, ztrémovaní vším, včetně sebou navzájem, na prknech Městského divadla v Turnově v rámci konkurzu Zahrady. Tehdy poprvé zazněly písně Plísnička, Sochy a Tři psi. Mlžily se mi při hraní brýle, na Staňku šly mdloby, ale divákům se to líbilo a postoupili jsme do finále konkurzu, který se pro písničkáře konal v Kuřimi. Fajn na tom všem byl fakt, že se tehdy průběh celého konkurzu nahrával a vydavatelství Indies z něho vydali oficiální desku kterou nazvali Zahrádka písničkářů. Takže druhý koncert a hnedka deska, to docela jde ne?... Na CD nám tehdá vyšla píseň Pravda o múzách a jé se teprve v Kuřimi dozvěděl, že rytmus který v písni šmrdolím je na 17/8. Spočítali mi to tehdy, pro mne zcela neznámí, ogaři Jan Matěj Rak a Ivo Cicvárek. Zajímavé Kuřimské setkání s muzikanty a básníky v jedné osobě bylo velmi inspirativní a postrčilo nás až na festival Zahrada v Náměšti na Hané, kde jsme tehdy skončili tuším šestí. Krtka si odnesl ze Zahrady Jeroným Lešner. Pravdou je, že jsme vždycky chtěli hrát, možná se to bude zdát někomu pitomé, ale my prostě nějak nevěděli kde a Zahrada nám v tom bez diskuze pomohla. Na Vsetíně se o Janu Žambochovi tehdy nevědělo, snad jen František Segrado cosi tušil, jinak nikdo. A tak jsme to prostě celé spustili skrzeva Zahradu. Odehráli jsme během roku dvanáct koncertů a zjistili jsme, že je hraní vlastních písní, servírování myšlenek a pocitů neznámým lidem, to ONO, po čem jsme společně se Staňkou, v dobách předžamboších, vždycky prahli.

• Rok 2002 - Archiv koncertů