Říjen 2012

Děkuju mým rodičům za suché dříví, které jsem donesl do lesa a díky němuž jsem mohl v tom překvapivém království ledu na vrcholu Kelčského Javorníku zahrát říjnovou harmonii. Děkuji výrobcům zimních pneumatik za to, že když na to přijde, neuklouzne to ani hovno a auto se vydrápe vzhůru, kopec nekopec. Děkuji mé ženě Staňce za podporu a fotografie plné barev. A děkuji kytaře, že zněla skvěle i v tomto lesním podivuhodném koncertním sále Hostýnských vrchů.