Prosinec 2012

Děkuju Zenovi za podporu při poslední lesní výpravě, za to že přikládal do ohně a za to že fotil. Děkuju paní Zimě, že to s těmi mrazy v prosinci ještě nepřeháněla a dovolila mi zahrát můj pajdavý ragtime bez omrzlin. Děkuju příteli, který ví všecko o fenoménu "deseti schodů", poslouchá po nocích na plné pecky nejen sólové kytaristy a ještě jim k tomu nalévá a poskytuje přístřeší. Děkuju jeho ženě za neuvěřitelný biftek a vůbec péči jako na zámku. Děkuju vám všem, kteří chodíte do lesa se mnou.