Duben 2012

Děkuju Markovi Kamínkovi za krásné fotografie a hlavně za to, že se rozhodl jet se mnou do lesa, aniž bychom se dříve znali. Děkuju starým kostem buků, za to, že si žádná z nich nevybrala při pádu na zem mou hlavu, nebo nedejbože mou kytaru. Děkuju myši s krásnýma očima, že se mnou při nahrávání chvíli poseděla...