Únor 2013

Únor končí. Druhou zastávkou je Fauna park. Taková malá soukromá zoo veřejnosti přístupná. „Jak dělají lamy?“ Ptám se a telefonicky ověřuji, zda majiteli nebude vadit pořízení zvukové nahrávky. Dozvídám se, že lamy dělají občasné tiché „uhmmmr“, kterým komunikují se svými mláďaty. Jinak jsou ale tiché. Potřebuji pomocnici Pájínku, která mi pomůže podnítit a udržet zájem tichých lam. S trochou štěstí najdeme způsob, aby lamy vyloudily nějaké zvuky. Vyjíždíme za odpoledního slunce. Po půl hodině a dvou doptáních přijíždíme na místo. Z úzké cesty v nejvýše položené řadě rodinných domků vidíme voliéry a seníky. Parkujeme u plotu. Mladé rodiny s dětmi proudí oběma směry. U vchodu je kasička na dobrovolné vstupné. Žádná ostraha. Jen písemná doporučení a upozornění. Seznamujeme se s místem samým. Uprostřed areálu objevujeme navíc bazének pro ryby. Papoušci ze všech stran hašteří. Štíhlé krky lam se natahují k dlaním návštěvníků. Žrádlo je jediná věc, která podporuje zvědavost zvířat. Hlazení bez úplatku neexistuje. Zjišťujeme, že dnes nebude ani žádný lamí hlásek. A když lamu, tak vždy jen jednu. Konkurence je totiž odehnána sklopením uší a štípáním do krku. Připravujeme si mrkev na co nejvyšší počet drobných kousků, abychom prodloužily dobu krmení. Nahráváme. Papouščí ječení je sice silnější, ale žvýkání a škrundání žaludku lamy autentické...